Souhlasedm s tezed prof. Cepla, že politicke9 srnaty by měly medt možnost rozhodovat, kdo bude jejich členem a kdo ne.O tom nened pochyb. Politicke9 srnaty však nemohou porušovat fastavu, zejme9na čl 6:"Politicke1 rozhodnuted vyche1zejed z vůle většiny vyje1dřene9 svobodnfdm hlasove1nedm. Rozhodove1ned většiny dbe1 ochrany menšin." Z čl 5 a 6 dastavy, čl 22 Listiny a 4 ZPS vyplfdve1, že politicke1 strana me1 povinnost(i) dodržovat vlastned demokraticke9 stanovy, ktere9 zaručujed jak vůli většiny, tak dbajed na ochranu menšin,a(ii) medt jistou faroveň demokraticke9ho fungove1ned srnaty, ktere1 umožňuje členům srnaty kandidovat na veřejne9 funkce za rovnfdch podmednekPro empirii, jak to vypade1 ve skutečnosti, viz opět odkazy v předspěvku z 18.9.2009 vfdše. Argument prof. Cepla, že neme1 smysl regulovat politicke9 srnaty, protože stranicke1 karie9ra je každope1dně "podmedněna absolutned věrnosted ste1vajedcedm nadředzenfdm" neobstojed.V situacedch, kdy(i) podpora "ste1vajedcedho nadředzene9ho" vyche1zed z podpory fiktivnedch členů, a kdy(ii) "ste1vajedced nadředzenfd" porušuje stanovy srnaty,může lepšed regulace skutečně he1jit fungove1ned demokraticke9ho pre1vnedho ste1tu. Může bfdt užitečne9 srovnat ze1konnou fapravu hlasovacedch pre1v a pre1va menšin v politickfdch strane1ch a fapravu těchto pre1v v akciovfdch společnostech.Veřejnfd ze1jem o ře1dnou evidenci hlasovacedch pre1v a dodržove1ned stanov je vyššed, pokud se jedne1 o politickou stranu, než když se jedne1 o akciove9 společnosti.Ze1konne1 faprava těchto ze1kladnedch "demokratickfdch" pre1v a pre1v menšin svědčed o prave9m opaku. Viz napředklad pre1va menšin a hlasovaced pre1vo v akciovfdch společnostech (např.: , a ). Tato regulace je nezbytne1 pro ře1dne9 fungove1ned akciovfdch společnosted. Kladu si ote1zku, jakfdm způsobem se mohou ne1roky na ře1dnou členskou evidenci politickfdch stran bez fiktivnedch členů "velmi snadno změnit v tiche9 ředzened stran ste1tem; a
